Miluju to rozechvění po těle, když jaro visí ve vzduchu. Nevyhnutelný zánik a doufání ve spásu. Chce se mi smát a je mi lehce nevolno, jako bych se znovu zamilovala. (A na podzim budu jaru zase nevěrná.)
 |
| Před rokem... poprvé v Kamenné kolonii. |
Malé město z pískovce a žuly
do dálky pahýly trpící stromy
a volnost polí je široká a zlatá...
Žádné komentáře:
Okomentovat