Sníh padá ze střechy, v sousedním pokoji křičí kluk na holku a mně je zas deset, osm, šest, dostávám strach a bolí mě i ten sníh. Z hádek je mi vždycky blbě, zase jako kdyby na sebe řvali mí drazí rodičové a byla to moje vina.
Já radši mlčím a dusím se,
hlídám se,
vím o sobě.
great post! your blog is lovely and interesting. im glad if you visit my blog, too <3 keep in touch!
OdpovědětVymazatxx
beauthi.blogspot.com