Co je to za paneláky?

V lese se můžete orientovat podle lišejníků, ve městě to je ještě o něco lehčí. Brno má několik záchytných bodů. Špilberk s Petrovem je vidět až z Komárova nebo Židenic, Hády vždy obdivuju až z Moraváku, AZ Tower mě nemile překvapuje skoro všude a najít se ve změti ulic se dá třeba i podle maloměřického komína nebo skupinky vínových paneláků tyčících se na kopci. Hnusný barevně panelový Vinohrady.


Na Vinohradech není nic. Sice můžete zajít na pivo s Robinem do Sherwoodu a pak zvracet pod stromy v Akátkách, ale to není úplně to, co by stálo za výpravu tramvají a trolejbusem z centra. Přesto jsme se v poslední době na Vinohradech vyskytovali až podezřele často. Vinohrady mají to něco, co rozumově nikomu nevysvětlím.

Seděli jsme na lavičce, lízali nanuky, na pinpongovým stole seděla partička ze střední a, ač evidentně nezletilí, pili rum. A my, už dávno plnoletí, lízali ty naše nanuky. Z druhý strany partička ze základky přejížděla na skatu bublinkovou fólii. (Brilantní nápad, mimochodem.) Pak prošel zamilovanej pár feťáků, slečna chlapci zašeptala do ucha, že půjde pro dobrůtky, a chlapec se vymočil do keře.


Před třemi lety jeden pán z Husovic tvrdil, že je v plánu na Vinohrady odsunout Romy. Vlastně je to logický, Vinohrady jsou na kopci, jsou obkroužený rušnou silnicí, od Židenic je dělí pás zahrádkářských kolonií a prostě... paneláky. Radši Sherwood než ghetto.