Zanedbaný lidi s igelitkama a rusky mluvící dělníci nejsou jen na kolínském nádraží, je jimi prolezlé celé město. Konečně jsem doplnila svou svatou trojici divných maloměst. Hořice, Třebíč a... no a Kolín. (Brno je kategorie sama pro sebe.)
Do téhle perly Středočeského kraje jsme vyrazili v nejlepší možný den. Pršelo, ba lilo, nebe šedě zatažený, chodci do sebe schoulení. Viděli jsme auto s rozbitým sklem a vytrhnutým rádiem, hřbitovy, mlýny, Sudka s Funkem i poctivě kýčovitý lunapark u nádraží.
Dojmů z Kolína mám tolik, že bych mu nejradši věnovala celý blog (nebo alespoň několik následujících příspěvků).
Žádné komentáře:
Okomentovat